Katedra filosofie a patrologie CMTF UP	aktualizace 2009/10

Obor teologie	Obor humanitní studia	Obor křesťanská výchova	Aktuální informace

Obor teologie

Předpoklady připuštění

Posluchač(ka) může ke zkoušce přistoupit, pokud splňuje následující podmínky:

1. získal(a) kolokvium z Úvodu do filosofie (KFK/ÚF),
2. úspěšně absolvoval(a) zkoušku z Dějin filosofie (KFK/DF2C),
3. získal(a) zápočet z filosofického semináře,
4. získal(a) libovolné tři zápočty z následujících čtyř předmětů: Logika (KFK/LOG), Filosofická antropologie (KFK/FILAN), Kosmologie (KFK/KOSM), Ontologie (KFK/ONT),
5. • pro posluchače, kteří zahájili studium v roce 2004/05 nebo dříve: přečetl(a) alespoň čtyři filosofické knihy z přiloženého seznamu, knihy jsou alespoň ze tří tematických oddílů (antika - středověk - novověk - 20. století - sekundární literatura - tematické monografie); návrhy těchto titulů musí být odevzdány ve stanoveném termínu,
   • pro posluchače, kteří zahájili studium v roce 2005/06 nebo později: přečetl(a) alespoň tři filosofické knihy z přiloženého seznamu, každá kniha je z jiného tematického oddílu (antika - středověk - novověk - 20. století); návrhy těchto titulů musí být odevzdány ve stanoveném termínu,
6. ve stanoveném termínu odevzdal(a) přehled práce a seznam četby (viz níže).

Přehled práce a seznam četby

Posluchač(ka) odevzdá přehled své práce v oboru filosofie a své filosofické četby, který má následující strukturu:

1. Studované obory, přehled ostatních aktivit a oblastí zájmu.
2. Přehled filosofických kursů, jichž se posluchač(ka) během svého studia zúčastnil(a), s krátkou charakteristikou: co bylo tématem kursu, co přinesl, co mě zaujalo, co jsem postrádal(a), min. 5 (minimálně pět) řádek u každého kursu.
3. Seznam filosofické četby (viz výše, předpoklady 5.), u každého titulu je připojeno krátké resumé základního problému plus vlastní otázky, 10-15 (deset až patnáct) řádek u každého titulu.
4. Jaká otázka či jaké téma dotýkající se filosofie mě nejvíce zajímá (5-10 řádek).
5. Dva návrhy pasáže filosofického textu, který má být interpretován při ústní zkoušce, každý v rozsahu cca jedné strany. Tyto texty jsou vybrány ze zvolených titulů filosofické četby (pro posluchače, kteří zahájili studium v roce 2004/05 nebo dříve: úryvky jsou zvoleny z primárních textů, tedy oddíl 1-4), posluchač(ka) přiloží kopie zvolených stran z reprezentativního překladu, kde pasáže vyznačí, a připojí kopii úryvku z originálního textu v kritickém vydání (originál není třeba předkádat, je-li v dánštině); zvolený úryvek se nesmí krýt s žádným z 12 úryvků (viz níže, první část ústní zkoušky).

Písemná zkouška

Posluchač(ka) v písemné klauzuře odpovídá na tři otázky, které vybírá zkoušející. Seznam otázek a doporučené literatury má stabilní základ, ale může se v různých letech částečně lišit; závaznou verzi posluchač(ka) obdrží při zahájení studia (pozdější změny se na něj/ni již nevztahují). K úspěšnému absolvování písemné zkoušky je potřeba získat aspoň 6 bodů (ze 12 možných).

Ústní zkouška

K ústní zkoušce lze přistoupit po úspěšném absolvování písemné klauzury. Ústní zkouška má dvě části.

První část sestává z interpretace jednoho z 12 klíčových úryvků z dějin filosofie, které si student(ka) připravil(a). Seznam úryvků má stabilní základ, ale může se v různých letech částečně lišit. Aktuální seznam úryvků vyhlašuje katedra na začátku příslušného akademického roku. Při zkoušce je volba jednoho z úryvků určena losem. Komise hodnotí při interpretaci úryvku: zasazení autora, díla a úryvku do kontextu (max. 2 body), zvládnutí struktury úryvku (max. 2 body), znalost klíčových termínů v jazyce originálu (max. 1 bod), znalost úseku systematické filosofie, který úryvek reprezentuje (max. 1 bod). Celkem za první, nejdůležitější část zkoušky, jejíž neuspokojivé zodpovězení může vést k předčasnému ukončení zkoušky s hodnocením neprospěl, je možno obdržet 6 bodů.

Druhá část vychází z přehledu práce a četby, který posluchač(ka) odevzdal(a). Skládá se z interpretace jedné ze zvolených pasáží filosofického textu (hodnoceno max. 3 body) a z rozhovoru o filosofické četbě a o tématech, o něž posluchač(ka) projevil(a) v materiálu zájem (max. 3 body). Posluchač(ka) musí prokázat skutečnou znalost zvolených knih, metodických předpokladů a poznatků z absolvovaných kurzů, schopnost interpretovat zvolené pasáže (vysvětlit jejich kontext, strukturu, smysl) a ochotu zamýšlet se samostatně nad otázkami, které se zvolenými texty souvisejí. Zásadní neznalost zvolených knih vede k ukončení zkoušky s hodnocením neprospěl. Ve druhé části je možno získat max. 6 bodů, za ústní část zkoušky celkem max. 12 bodů.

Doporučená osnova pro interpretaci úryvku:

• Zasazení autora do dějin filosofie (století, filosofický směr), krátce o autorovi (pouze základní fakta); zasazení knihy do celku autorova díla (např. rané - vrcholné - pozdní dílo; je to hlavní dílo autora?); o knize jako celku (o čem pojednává, jaké má části, o čem se v jednotlivých částech pojednává).
• Zasazení úryvku do celku knihy (např. úvodní nebo centrální pasáž? první náčrt myšlenky nebo detailní provedení? co předchází a co následuje?).
• Hlavní myšlenka a struktura úryvku: o čem úryvek pojednává, jaká je jeho hlavní myšlenka, jaké má části, co se v jednotlivých částech říká.
• Rozbor vybrané části, analýza myšlenkového postupu autora, klíčová slova v originále.
• Zasadit výsledek interpretace zpět do kontextu autorova myšlení.

Celkové hodnocení

Pokud posluchač(ka) úspěšně složil(a) písemnou i ústní část zkoušky, je hodnocen(a) podle součtu bodů získaných v písemné a ústní části zkoušky:

Obor humanitní studia

Předpoklady připuštění

Posluchač(ka) může ke zkoušce přistoupit, pokud splňuje následující podmínky:

1. získal(a) kolokvium z obou úvodů do filosofie (KFK/ÚF, KFK/ÚF2),
2. úspěšně absolvoval(a) zkoušku z Dějin filosofie (KFK/DF2C),
3. získal(a) zápočet z filosofického semináře,
4. získal(a) alespoň tři zápočty z následujících čtyř předmětů: Logika pro humanitní studia (KFK/LOGI), Filosofická antropologie pro hum. studia (KFK/FILA), Kosmologie pro humanitní studia (KFK/KHS), Ontologie pro humanitní studia (KFK/OHS); čtvrtý zápočet lze získat až po souhrnné zkoušce,
5. přečetl(a) alespoň tři filosofické knihy z přiloženého seznamu, každá kniha je z jiného tematického oddílu (antika - středověk - novověk - 20. století); návrhy těchto titulů musí být odevzdány ve stanoveném termínu,
6. ve stanoveném termínu odevzdal(a) přehled práce a seznam četby (viz níže).

Přehled práce a seznam četby

Posluchač(ka) odevzdá přehled své práce v oboru filosofie a své filosofické četby, který má následující strukturu:

1. Studované obory, přehled ostatních aktivit a oblastí zájmu.
2. Přehled filosofických kursů, jichž se posluchač(ka) během svého studia zúčastnil(a), s krátkou charakteristikou: co bylo tématem kursu, co přinesl, co mě zaujalo, co jsem postrádal(a), min. 5 (minimálně pět) řádek u každého kursu.
3. Seznam filosofické četby (viz výše, předpoklady 5.), u každého titulu je připojeno krátké resumé základního problému plus vlastní otázky, 10-15 (deset až patnáct) řádek u každého titulu.
4. Jaká otázka či jaké téma dotýkající se filosofie mě nejvíce zajímá (5-10 řádek).
5. Dva návrhy pasáže filosofického textu, který má být interpretován při ústní zkoušce, každý v rozsahu cca jedné strany. Tyto texty jsou vybrány ze zvolených titulů filosofické četby, posluchač(ka) přiloží kopie zvolených stran z reprezentativního překladu, kde pasáže vyznačí, a připojí kopii úryvku z originálního textu v kritickém vydání (originál není třeba předkádat, je-li v řečtině nebo dánštině).

Písemná zkouška

Posluchač(ka) v písemné klauzuře odpovídá na tři otázky, které vybírá zkoušející. Seznam otázek a doporučené literatury má stabilní základ, ale může se v různých letech částečně lišit; závaznou verzi posluchač(ka) obdrží při zahájení studia (pozdější změny se na něj/ni již nevztahují). K úspěšnému absolvování písemné zkoušky je potřeba získat aspoň 6 bodů (ze 12 možných).

Ústní zkouška

K ústní zkoušce lze přistoupit po úspěšném absolvování písemné klauzury.

Ústní zkouška vychází z přehledu práce a četby, který posluchač(ka) odevzdal(a). Skládá se z interpretace jedné ze zvolených pasáží filosofického textu (hodnoceno max. 6 bodů) a z rozhovoru o filosofické četbě a o tématech, o něž posluchač(ka) projevil(a) v materiálu zájem (max. 6 bodů). Posluchač(ka) musí prokázat skutečnou znalost zvolených knih, metodických předpokladů a poznatků z absolvovaných kurzů, schopnost interpretovat zvolené pasáže (vysvětlit jejich kontext, strukturu, smysl) a ochotu zamýšlet se samostatně nad otázkami, které se zvolenými texty souvisejí. Zásadní neznalost zvolených knih vede k ukončení zkoušky s hodnocením neprospěl. K úspěšnému absolvování ústní písemné zkoušky je potřeba získat aspoň 6 bodů (ze 12 možných).

Doporučená osnova pro interpretaci úryvku:

• Zasazení autora do dějin filosofie (století, filosofický směr), krátce o autorovi (pouze základní fakta); zasazení knihy do celku autorova díla (např. rané - vrcholné - pozdní dílo; je to hlavní dílo autora?); o knize jako celku (o čem pojednává, jaké má části, o čem se v jednotlivých částech pojednává).
• Zasazení úryvku do celku knihy (např. úvodní nebo centrální pasáž? první náčrt myšlenky nebo detailní provedení? co předchází a co následuje?).
• Hlavní myšlenka a struktura úryvku: o čem úryvek pojednává, jaká je jeho hlavní myšlenka, jaké má části, co se v jednotlivých částech říká.
• Rozbor vybrané části, analýza myšlenkového postupu autora, klíčová slova v originále.
• Zasadit výsledek interpretace zpět do kontextu autorova myšlení.

Celkové hodnocení

Pokud posluchač(ka) úspěšně složil(a) písemnou i ústní část zkoušky, je hodnocen(a) podle součtu bodů získaných v písemné a ústní části zkoušky:

Obor křesťanská výchova

Předpoklady připuštění

Posluchač(ka) může ke zkoušce přistoupit, pokud splňuje následující podmínky:

1. získal(a) zápočet z Úvodu do filosofie (KFK/ÚFC),
2. úspěšně absolvoval(a) zkoušku ze Stručných dějin filosofie (KFK/SDF2C),
3. absolvoval(a) hodiny filosofického semináře (zápočet lze získat i později),
4. přečetl(a) alespoň tři filosofické knihy z přiloženého seznamu, každá kniha je z jiného tematického oddílu; návrhy těchto titulů musí být odevzdány ve stanoveném termínu,
5. ve stanoveném termínu odevzdal(a) přehled práce a seznam četby (viz níže).

Přehled práce a seznam četby

Posluchač(ka) odevzdá přehled své práce v oboru filosofie a své filosofické četby, který má následující strukturu:

1. Studované obory, přehled ostatních aktivit a oblastí zájmu.
2. Přehled filosofických kursů, jichž se posluchač(ka) během svého studia zúčastnil(a), s krátkou charakteristikou: co bylo tématem kursu, co přinesl, co mě zaujalo, co jsem postrádal(a), min. 5 (minimálně pět) řádek u každého kursu.
3. Seznam filosofické četby obsahující aspoň tři položky (viz výše, předpoklady 4.), u každého titulu je připojeno krátké resumé základního problému plus vlastní otázky, 10-15 (deset až patnáct) řádek u každého titulu.
4. Jaká otázka či jaké téma dotýkající se filosofie mě nejvíce zajímá (5-10 řádek).
5. Dva návrhy pasáže filosofického textu, který má být interpretován při ústní zkoušce, každý v rozsahu cca jedné strany. Tyto texty jsou vybrány ze zvolených titulů filosofické četby, posluchač(ka) přiloží kopie zvolených stran z reprezentativního překladu, kde pasáže vyznačí, a připojí kopii úryvku z originálního textu v kritickém vydání (originál není třeba předkádat, je-li v řečtině nebo dánštině).

Písemná zkouška

Posluchač(ka) v písemné klauzuře odpovídá na tři otázky, které vybírá zkoušející. Seznam otázek a doporučené literatury má stabilní základ, ale může se v různých letech částečně lišit; závaznou verzi posluchač(ka) obdrží při zahájení studia (pozdější změny se na něj/ni již nevztahují). K úspěšnému absolvování písemné zkoušky je potřeba získat aspoň 6 bodů (ze 12 možných).

Ústní zkouška

K ústní zkoušce lze přistoupit po úspěšném absolvování písemné klauzury. Ústní zkouška má dvě části.

První část sestává z interpretace jednoho z 12 klíčových úryvků z dějin filosofie, které si student(ka) připravil(a). Seznam úryvků má stabilní základ, ale může se v různých letech částečně lišit. Aktuální seznam úryvků vyhlašuje katedra na začátku příslušného akademického roku. Při zkoušce je volba jednoho z úryvků určena losem. Při interpretaci úryvku se hodnotí: zasazení autora, díla a úryvku do kontextu (max. 2 body), zvládnutí struktury úryvku (max. 2 body), znalost klíčových termínů v jazyce originálu (max. 1 bod), znalost úseku systematické filosofie, který úryvek reprezentuje (max. 1 bod). Celkem za první, nejdůležitější část zkoušky, jejíž neuspokojivé zodpovězení může vést k předčasnému ukončení zkoušky s hodnocením neprospěl, je možno obdržet 6 bodů.

Druhá část vychází z přehledu práce a četby, který posluchač(ka) odevzdal(a). Skládá se z interpretace jedné ze zvolených pasáží filosofického textu (hodnoceno max. 3 body) a z rozhovoru o filosofické četbě a o tématech, o něž posluchač(ka) projevil(a) v materiálu zájem (max. 3 body). Posluchač(ka) musí prokázat skutečnou znalost zvolených knih, metodických předpokladů a poznatků z absolvovaných kurzů, schopnost interpretovat zvolené pasáže (vysvětlit jejich kontext, strukturu, smysl) a ochotu zamýšlet se samostatně nad otázkami, které se zvolenými texty souvisejí. Zásadní neznalost zvolených knih vede k ukončení zkoušky s hodnocením neprospěl. Ve druhé části je možno získat max. 6 bodů, za ústní část zkoušky celkem max. 12 bodů.

Doporučená osnova pro interpretaci úryvku:

• Zasazení autora do dějin filosofie (století, filosofický směr), krátce o autorovi (pouze základní fakta); zasazení knihy do celku autorova díla (např. rané - vrcholné - pozdní dílo; je to hlavní dílo autora?); o knize jako celku (o čem pojednává, jaké má části, o čem se v jednotlivých částech pojednává).
• Zasazení úryvku do celku knihy (např. úvodní nebo centrální pasáž? první náčrt myšlenky nebo detailní provedení? co předchází a co následuje?).
• Hlavní myšlenka a struktura úryvku: o čem úryvek pojednává, jaká je jeho hlavní myšlenka, jaké má části, co se v jednotlivých částech říká.
• Rozbor vybrané části, analýza myšlenkového postupu autora, klíčová slova v originále.
• Zasadit výsledek interpretace zpět do kontextu autorova myšlení.

Celkové hodnocení

Pokud posluchač(ka) úspěšně složil(a) písemnou i ústní část zkoušky, je hodnocen(a) podle součtu bodů získaných v písemné a ústní části zkoušky: